Odunec
Historie Odunce
První zmínka o obci se datuje do roku 1278
Roku 1826 zakoupil hrotovické panství hrabě Hubert Harnoncour, po němž nese jméno dvůr Hubert (Hubertov). Poté zakoupil panství Antonín Deher, jehož rodina si statky podržela až do roku 1921, kdy přešly během pozemkové reformy na československý stát. Hrotovický statek přechází r. 1924 do vlastnictví manželů Odehnalových. Roku 1898 byla dokončena silnice Hrotovice – Hubertův dvůr – Zárubnice – Lipník. Roku 1908 byla dokončena stavba silnice Odunec – Račice. Silnice z Odunce do Myslibořic byla dokončena až mezi dvěma světovými válkami. Koncem 19. století byl vyprojektován návrh na výstavbu železniční trati Miroslav – Hrotovice – Třebíč; z těchto plánů však později sešlo.
Za přispění nájemce velkostatku Dworžaka byla na místě rodinného domku rodiny Škrkalových dokončena r. 1910 odunecká kaple sv. Rodiny. V době 1. světové války narukovalo z obce Odunec 38 můžu, šest bylo raněno a pět v této válce padlo. Ještě v prvních letech Československé republiky užívá obec starý názevVodonec, teprve r. 1925 rozhodnutím okresního soudu v Hrotovicích je název úředně opraven. Na Štědrý den roku 1927 je obec elektrifikována. V roce 1930 po sčítání lidu má obec 41 popisných čísel a 253 obyvatel. V den pohřbu prvního čs. presidenta T. G. Masaryka 21. září 1937 se konala ve školní budově smuteční tryzna.
V době mezi válkami byla v obci provozována cihelna (majitel Jan Kuchařík), lihovar - vedoucím lihovaru byl ruský emigrant A. Kazmin. Většina obyvatel pracovala v zemědělství. Druhá světová válka nezanechala v obci významnější škody – poslední německý voják padl ve strouze mezi Oduncem a Račicemi u pole p. F. Škody 8. května 1945.
Na parcele věnované p. Josefem Kuchaříkem byla r. 1912 vystavěna nákladem 30tis. korun jednotřídní škola. Učitelem byl zde ustanoven František Jirda z Višňové. O rok později měla škola 56 žáků. Po odvodu učitele Jirdy na bojiště 1. sv. války byla výuka omezena na úterý, čtvrtek a sobotu – vyučovat docházel p. učitel ze zárubické školy. Dočasně byla škola pro nízký stav žactva uzavřena r. 1952. Vyučování bylo opět zahájeno r. 1957 s 28 žáky. Roku 1968 je škola definitivně uzavřena a výuka žactva i veškerý inventář je přesunut do Valče.
Roku 1950 byla v Odunci založena Místní jednota požární ochrany. O sedm let později byla za přítomnosti mnoha lidí z okolí slavnostně otevřena nově vystavěná hasičská zbrojnice a vysvěcena stříkačka. V obci fungoval Československý svaz žen, místní organizace Čs. Červeného kříže a Sokolská jednota. Cvičenci z Odunce se také zúčastnili posledního všesokolského sletu v roce 1948 v Praze.
Po roce 1945 proběhlo v několika etapách několik agrárních reforem. Největším zemědělcům v obci byl sepsán majetek a jejich pozemky přešly pod státní statek. Pan Jaroslav Kříž byl jako „kulak“ odsouzen k 8 měsícům vězení. Pan František Kalina se snažil i nadále hospodařit – nebyl však schopen splnit přehnané podmínky. Za zveličeného soudního řízení byl odsouzen k 8 letům vězení. Prošel věznicemi Pankrác, Příbram a Leopoldov. Po pěti letech byl podmínečně propuštěn a pracoval v JZD. 1. družstvo se v Odunci rozpadlo již roku 1951, jako poslední na Hrotovicku pak bylo znovu obnoveno v r. 1959. V r. 1973 dochází ke sloučení s JZD Hrotovice a státních statků Odunec a Hrotovice. Na Hubertě JZD buduje v letech 1985 – 1987 novou porodnu prasnic, halu, výkrmnu skotu, kancelářskou budovu a rekonstrukci bytů pro zaměstnance.
V r. 1990 došlo k osamostatnění obce Odunec a vytvoření samosprávy. V roce 1992 proběhla rekonstrukce sítě veřejného osvětlení, odbahnění a úpravy rybníku Obora a později provedena stavba vodovodu z přivaděče Vranov – Dukovany. V roce 1994 byla provedena zásadní oprava budovy školy a do této budovy byla přestěhována místní knihovna. 28. května 1994 se konal sraz rodáků a oslavy 700. výročí založení obce. Na místní kapli byla instalována pamětní deska.
V r. 1998 byl instalován nový zvon do místní kaple s nápisem sv. Josef. Byl slavnostně posvěcen farářem p. Antonínem Špačkem.